Meahciráđđehus almmustahttá boahttevaš gielkkástallanbadjái Eanodaga, Anára ja Ohcejoga gielddain stáhta eatnamiidda ráfáiduhttinguovlokárttáid, gos lubivuloš motoriserejuvvon johtima galggašii giđđadálvet garvit. Ulbmil lea dorvvastit luonddudilálaš šlájaid lassáneami ja bohccuid guotteheami. Meahciráđđehus buvttada maiddái johtolatávžžuhusaid, vai báikkálaš ássit sáhttet ain vuodjit mohtorgielkkáiguin lohpeeavttuid mielde, luonddu ávkkástallamii laktáseaddji áiggeájiineaset. Čakčat Meahciráđđehus álggaha searvadeaddji čielggadeami mohtorgielkávuodjimis ovdalis namuhuvvon golmma davimus gielddas. Čielggadeami ulbmil lea ohcat ovttas čovdosiid geahpedan dihtii mohtorgielkávuodjima dagahan hehttehusaid.

Meahciráđđehus mieđiha Badje-Sámi golmma davimus gieldda báikkálaččaide viiddes meahccejohtolatlobiid stáhta eatnamiidda. Praktihkka lea vuođđuduvvan gustojeaddji meahccejohtolatlága ásaheamis addojuvvon riikkabeivviid dáhttodillái. Riikkabeaivvit háliidedje, ahte báikkálaš ássit sáhttet oažžut guhkesáigásaš mohtorgielkálobiid luonddu ávkkástallamii laktáseaddji árbevirolaš doaimmaide, dego guollebivdui. Eaktun lei goittotge, ahte lobiin eai šatta hehttehusat dahje vahát lundui, luondduealáhusaide dahje eará birrasii. Meahccejohtolatláhka bođii fápmui jagi 1995, ja dan maŋŋá mohtorgielkkáin vuodjin lea lassánan, ja gielkkástallama luondu lea nuppástuvvan.

- Dál Meahciráđđehus ii sáhte leat sihkkar das, ahte lundui dahje luondduealáhusaide eai šatta vahágat, eandalii go lohpeeavttuid čuovvuma goziheapmi lea hástaleaddji gozihanresursaváni dihtii. Meahciráđđehus ii goittotge háliit sihkkut eret báikkálaš olbmuid areála lobiid, mat dahket vejolažžan ávkkástallat luondduin árbevirolaččat, dadjá oktavuođahoavda Jyrki Tolonen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain.  

Eaktodáhtolaš ráfáiduhttinguovllut ja johtolatávžžuhusat

Meahciráđđehus áigu almmustahttit boahttevaš gielkkástallanbadjái Eanodagas, Anáris ja Ohcejogas stáhta eatnamiid lundui ja luondduealáhusaide erenomáš hearkes guovlluid ráfáiduhttinkárttáid, gos lobivuloš motoriserejuvvon johtima galggašii giđđadálvet vejolašvuođaid mielde garvit.

Ráfáiduhttinkárttáiguin figget lasihit báikkálaš gielkkástalliid diđolašvuođa guovllu luondduárvvuin ja dahkat vejolažžan bessen- ja guottehanráfi. Meahciráđđehus sávvá, ahte báikkálaš olbmot váldet ráfáiduhttinguovlluid vuhtii. Meahccejohtolatlobiin, maid Meahciráđđehus mieđiha sierra olgobáikegoddelaš olbmuide, hearkkes guovllut leat vuhtiiváldojuvvon lohpevihkkedallamis. Maiddái lobivuloš luondduturisma lea guovdilaston eará guovlluide.

Ovttasbarggus čielggadeapmi geahpedan dihtii gielkkástallama hehttehusaid

Čavčča álggogeahčen Meahciráđđehus vuolggaha guovtti jagi čielggadeami golmma davimus gieldda báikegoddelaš olbmuid gielkkástallanlobiin. Čielggadeami ulbmil lea ohcat čovdosa mohtorgielkávuodjima dagahan hehttehusaid geahpedeami várás, nu ahte lohpeeavttuid mieldásaš dárbbašlaš, luonddu ávkkástallamii laktáseaddji gielkkástallamii ii dárbbaš muđui darvánit.

Čielggadeami áigge searvadit viidát gielddaid, Sámedikki, bálgosiid, mátkeealáhusa hárjeheaddjiid ja báikkálaš gielkáservviid.