Anárjávrris leat 3 318 sullo. Sulluid ja boađuid valljivuođa dihte jávri lea hui mohkkái, geasuheaddji ja dohko lea maiddái bahá láhppot. Mohkohalli gáddesárggis lea issoras guhkki. Sulluid valljivuođas fuolakeahttá ná stuorra jávrris leat maiddái stuorra jarkŋat. Stuorámus jarkŋat leat Skállojargŋa (Skállujorŋâ), Cubbojargŋa (Cuobbuujorŋâ), Gálbbejargŋa (Kálbáájorŋâ), Čuođibeazijargŋa (Čyetpecjorŋâ) ja Ádjásealgi (Äijihselgi). Stuorámus sullot leat Kamessuolu (Kamessuálui), Mahlad sihke Gassa Beahcesuolu (Kossâpecsuálui), main guđesge leat iežaset láddot.
Anárjávrái leat merkejuvvon čuođit kilomehterat fanastallajođáhagat. Fanastallankártii merkejuvvon jođáhagat leat oaivvilduvvon vuosttažettin mohtorfatnasiidda. Melodeaddjái, guhte viggá sulluid suodjásii ja guhte sáhttá johtalit coages ja báikkuid geađgásge gáddečáziin, merkejuvvon jođáhagat eai heive dan hámis. Dat leat goittotge hui anolaččat, dasgo jođáhatmearkkaid vuođul olmmoš diehtá, gos goas ain lea.
Anárjávrri ii oaččo goassige badjelgeahččat. Vaikko vuolggedettiin livččii goalki ja čáppa dálki, de dálki sáhttá nuppástuvvat johtilit. Áinnas moanaid beivviid bisti reaissuin galgá ráhkkanit dasa, ahte mátkki áigge leat maiddái biekkat ja arvvit. Bieggan Anárjávrri bárut sáhttet šaddat nu stuorisin, ahte ii leat mannamuš čázi ala. Dalle friijabeaivvit gollet sulluid suojis.
Geasiáigge lea birra jándora čuovgat. Beaivi ii luoitte ollege geassemánus. Easkka suoidnemánu loahpageahčen beaivváš jávká moatte diibmui ja borgemánus ijat dasto ránodišgohtet.
Bajildusčázi temperatuvra lea alimus dásis suoidnemánu loahpas. Jargŋačáziin dat lea sullii 14–15 gráđa ja coages luovttain juoba badjel 20 gráđa. Borgemánu gaskkamuttu rájes čázit čoaskugohtet johtilit. Anárjávrris čáziid alde jođedettiin galgá leat várrugas, amas gártat čáhcái. Vaikko gádjunliivvaid dihte olmmoš ii beasa vuodjut, de son sáhttá galbmostit jámas. Goikebuokčanbiktasa geavaheapmi ávžžuhuvvo čázi vuollegaš liekkasvuođa dihtii.
Anárjávrri ala ráhkkaneapmi
Fanastallanáigodat álgá geassemánu álggogeahčen. Čavččabeallai álget leat eanet ja eanet biekkat, ja dalle sáhttá bieggat moanaid beivviid. Fanastallanáigodat nohká maŋimustá golggotmánu álggogeahčen, go čoalmmit ja nuorit jiekŋugohtet.
Anárjávrri alde bieggá dábálepmosit oarjinmáttil dahje nuortandavil. Sulluid gaskasaš guhkes nuriin biegga jorggiha nuori guvlosažžan. Danin čáziid alde johtaleaddji šaddá dábálaččat johtit juogo vuosttás dahje mieđás.
Báikkálaš olbmot johtalit jávrri alde mohtorfatnasiiguin, ja lustabivdiin lea geassinoagguma várás oaivvilduvvon fanas. Vánddardeaddjit buktet dábálaččat iežaset johtinneavvu mielddiset, mii lea dábálaččat mearrakajáhkka ovtta dahje guovtti meallu várás ja mas lea mielggas ja stivrenveaksi. Indiánakanohtta náppo rabaskanohta ii heive oalle bures ná rabas čáziide.
Meahciráđđehusas lea Anárjávrri guovllus viehka gokčevaš fanastallandoarjjabáikkiid fierpmádat vánddardeaddjiide. Anárjávrri sulluin eai leat gávppit, restoráŋŋat eaige earáge mávssuvuloš bálvalusat. Danin dat, guhte lea vuolgaleamen jávrri ala, galgá iehčanassii ceavzit. Dolastallan, borramuša ráhkadeapmi, idjadeapmi ja meahcis dádjadeapmi leat vealtameahttun meahccedáiddut. Niestti galgá váldit fárrui, ja maiddái idjadan- ja dolastallaneavvuid ja eará bargoneavvuid.
Erenoamaš dehálaš leat atnit riššaid ja telefovnna čáhcejeahkki skuohpus lupmas. Riššaid, telefovnna, nisttiid ja eará mátkeneavvuid ii áinnas galgga vurkkodit seahkas. Dalle dain ii leat mihkkige ávkkiid, jos seahkka deaivá gárgidit kajáhka fárus ja vuodju jávrrebodnái. Oahpásmuva maiddái Retkeilyn ABC:a dorvvolašvuođaoassái (suomagillii).
Ráhkkanettiin galgá áinnas muitit váldit mielde liegga ja bieggajeahkki gárvvuid, vaikko vuolggedettiin bivašiige t-báiddiin. Beaivvášlásat dárbbašuvvojit čalmmiid suddjet ja beaivvášvuoiddas liikki suddjet. Čuoikkain ja muohkáriin sáhttá suddjet iežas divredustenneavvuiguin. Divrriin bálle leat čáziid alde, muhto gáttis dat sáhttet leat giksin áinnas geasse-suoidnemánu molsašumi áiggiid. Erenoamážit biekkahis sajit leat hui divrái, ja nuba gánnáha mannat jáldosii.
