Heahtá guovllu luonddu áidnalunddotvuođa ipmirda buoremusat, go duovdaga ovddoša Jyppyrä várrečohka várddus. Gilli ja dan birastahtti duottareatnamat hirpmástuhttet čábbodagainis juohke háve. Ieš Jyppyrävárri lea beahceválddálaš guolbanmeahcci, masa hámi addet sogiid lassin maid subit ja skábit. Eatnamiin šaddá dušše muhtin ovttaskas guossa, daningo guosa vuovderádji manná moadde miilla lullelis.
Bállás-Ovnnesduoddara duottarráiddu ja Heahtá gili gaskii báhcá Ovnnesjávri, mas vuolgá Ovnnesjohka, okta Sámi guhkimus dulvakeahtes lupmosit golgi jogain. Unna muotkkáš Ovnnesjávrri oarjjageahčen earuha Ovnnesjávrri Muotkejávrris. Dát guokte guhkedáleš jávrri dahkába ovttas measta 20 km guhkes seakka jávreviidodaga Heahttá - Muotkejávri -luoddagurrii.
Heahtá guovllu eallit
Eanodaga girkogilis Heahtás ja dan birrasiin luondu lea geažos áigge lahka. Heahtá lahkosiid loddevárdduin sáhttá várdát ja oahpásnuvvat guovllu olu lottiide. Guovllu njiččehasain oinnolaččamusat leat bohccuid lassin oarrit, njoammilat ja riebanat. Guovllus leat muhtin veardde sarvvat ja oahpásnuvvan veara ealli Heahtás lea ruoigu, man nálli lea dálvebiebmama dihte lassánan.
Maiddái čeavrris, buoidda, nirpi, neahti, miŋka ja bisamroahttu sihke máŋggat sáhpánat ja vándát ádjánit dáin eatnamiin. Buori goddesáhpánjagi áigge sáhttá Ovnnesduoddaris deaivat goddesáhpánanai, muhto omd. guovžža, geatkki, gumppe, albasa dehe measta sogahuvvan njála oaidnin gáibida juo oalle buori lihku. Rihcci ja deaččalákkis gullaba datnai guovllu šlájaide, muhto mirkoguvddiin ii Heahtá birrasis dárbbat ballat, daningo riikkamet davimus gearbmašat báhcet Bállás-Ylläsduoddara álbmotmeahci beallái Hánnogurra-Pahakuru duovdagiidda.
Muorjjit ja guobbarat
Loahppagease láddet muorjjit ja guobbarat. Valljin šaddi sarrima lassin Heahtá eatnamiin sáhttá muorjespánnjii čoaggit maid joŋaid, čáhppesmurjjiid, sihke luopmaniid dehege láttagiid. Loahppačavčča čalbmesis vánddardeaddji sáhttá buori lihkus gávdnat maid giegajoŋaid. Bohccoguobbarat, gusaguobbarat sihke sierralágán raskkit leat valjis dábálaš čavččaid Jyppyrä eatnamiin.
Valjis lottit - buoidecizážis uvloborriide
Heahtá birrasa luondu lea hui máŋggabeallásaš, daningo viidodagas gávdnojit boares beahcevuvddiid lassin guorba ja šattolaš jávrrit, viiddes vuomit ja ráinnas duottarluondu.
Cuoŋo-miessemánu molsahuvvamis sáhttá reaissu dollet Yrjö Kokko -loddevárdui (enontekiolapland.com, suomagillii), gosa bohtet vuosttaš njuvččat, vuojažat ja čuotnjágat. Maiddái loddelávddiin lea duoid áiggiid guđđa go máŋggat bárbmolottit dego állahat, upmolcizážat ja vintánat bohtet dálvelottiideamet searvin.
Jieŋaid vuolgima áigge gánnáha doapmat Sotkajávrri loddevárddu (enontekiolapland.com, suomagillii) guvlui. Sotkajávrris leat áiccaduvvon ee. measta buot riikkamet čáhceloddešlájat, mat bessejit ja jeavddalaččat mannet rastá bárbmui ja eanet hárvenaš šlájat amerihkásnártala ja veaikegahperfiehtala rájes.
Miessemánu loahpas lottit leatnai de juo miehtá ja geaseáigge loddereaissuide gánnáha dollet Eanodaga mehciide dehe vaikkobe Heahtá lulábeallái Bassečerrui, gos gávdnojit máŋggat duottarlottit dego gironat, láfolat, skáittit ja cizohat. Heahtá márkanis geasseiđitkonseartta váldosolisttat leat ee. leaibelottit, girjelivkkárat, sieđgalottit, giegat ja vintánat, muhto báikkuid sáhttá beassat gullat maid giellavealggu dehege biellocizáža čeahpes lávluma.
Go dálvagoahtá ja coages jávrrit jikŋot, de gánnáha giikarastigoahtit Ovnnesjávrri maŋimus suttiid. Yrjö Kokko čálii iežas áigge ee. Ovnnesjávrri čođggiin, haŋŋáin ja gárggogolssiin, muhto jos lea buorre lihkku, de jávrris sáhttá gávdnat dábálaš čáhcelottiid lassin juobe deaggabuovčča dehe skárffa. Maiddái Ovnnes- ja Bearaljávrri gaskkas Bearalguoika lea miellagiddevaš loddečuozáhat. Guoikka gáddegeđggiin lea oidnon njáhkame Suoma davimus čáhcevuonccis guoik`gáhrihiid searvvis.
Heahtá lottiin leanai nohkka imaštallamuš miehtá jagi. Gilis oidnojuvvon hárvenaččamus lottit leat uvloborrit, stuoraskáiti, ruksesfálli ja ruostasoadjerásttis.
Jiekŋameara lagasvuohta buktá datnai iežas vuordemeahttunvuođa guovllu loddešládjii. Nube Heahtás áiccaduvvon šlájaid logahallamis gávdnojit maid ee. bupmálas ja hálkagonagas. Maiddái seavdnjadeamos skábman lea eatnamiin eallin. Girkogili čađa manni golmma háve dálvvis dutkojuvvon dálvelottiid rehkenastingeinnodaga nalde leat jagiid 2002 - 2005 áiccaduvvon oktiibuot 22 loddešlája. Geinnodaga eatnatlohkosaččamus šlájat leat leamaš šilljocihci, buoidecizáš, skire, ruonábeibboš ja ruksesruoivil. Sámi šlájain omd. rievssat, guovssat ja gaccepaš gullet gal datnai Heahtá jeavddalaš dálveloddešlájaide. Čoahkkebáikkis dálvádit vuorjin maid vuoražas, vuovdegaccepaš ja alitgaccepaš, ruoššaguovssat ja fiskescihci.
