Gilbbesjávri - Guovdageaidnu, sullii 190 km

Gilbbesjávri - Suolojávri 11 km

Kalohttageinnodat vuolgá Gilbbesjávrri lulágeažis, Gilbbesjávrri luondduguovddáža šiljus. Geinnodahkii sáhttá vuolgit maid gili davágeahčen, Gilbbesjávrri Vánddardanguovddážis, muhto dalle mátki Suolojávrái guhkku mealgadit.

Geinnodaga vuosttaš oaidnámuš vuolggedettiin Gilbbesjávrris Háldi guvlui lea Sáná, mii ceaggá Gilbbesjávrri gili ravddas. Sáná vuhtto váldoduottarin oba mátkkis Gilbbesjávrris Suolojávrri rádjái.

Gilbbesjávrri lulágeaži ja davágeaži bálgát ovttastuvvet Čáhkaljávrri luoiti joga njálmmis ja geinnodat joatkahuvvá jávrri lulágeahčen nu ahte jorggiha davásnuorttas. Sihke Čáhkaljávrris luoiti joga ja jávrái boahtti joga rastá leat huksejuvvon šalddit.

Muvravári ravddas mohkastuvvo Norgga bealde. Váldegottiid rájiid rasttildettiin ii dárbbaš lobiid, muhto dávvira, man galgá dullet, ii oaččo doalvut ráji rastá.

Suolojávrri stobu biras lea geađgái, muhto lahkosiin gávdno aŋkke moatti dealttá báiki. Stobu guoras joga rastá lea maid šaldi.

Suolojávri - Megonjávri 19 km

Suolojávrri davábealde geinnodat boahtá Giehtaruohttasa meahcceguvlui, mii lea stuorimus Eanodaga gieldda guovllu meahcceguovlu. Suolojávrris geinnodat loktana Duolljehuhpuha ja Guonjarvári gaskkas veaháš jeaggás hállama. Guonjarvákki lea álki johtit vaikko dat leage juovvái.

Luoitádettiin Guonjarjoga stohpui oidnojit vuosttaš stuora bávttit, mat gahččet badjelaš 200 m beanta vulos guvlui. Bávttiid máddagis leat stuora laiggahagat, mat leat gahččan bávttis.

Guonjarjoga stobus geinnodat joatkahuvvá duolba, álkit manahahtti Megonvákki mielde. Megonstobut leat soahkkás vákkis, man birra leat Čáivárri, Megonbákti ja Ánnjaloanji. Bierfejoga rastá lea šaldi.

Megonjávri - Bihčosjávri 12 km

Boazojávrri vákki lulábealde ceaggá alla ja mihtilmas Čáivárri, man čohkas lea Suoma ovddeš presideantta Urho Kekkosa muitoráktu. Jos muitomerkii oahpásnuvvamii lea beroštupmi, gánnáha Čáivárrái gizzut vári nuorttabeale.

Megonjávrre oarjjabeallái Kalohttageinnodat manná alla bávtti vulobealde laiggahagaid siste ja joatkahuvvá Vuopmegašjávrri guvlui, mas luoiti joga rastá manná šaldi. Go Vuopmegašvári badjel lea beassan, de ovddas oidnoge fargga Bihčosgorži, sulaid 17 mettara alu gorži. Bihčosgorži lea okta Kalohttageinnodaga oaidnámušain ja dan luhtte gánnáha bosihit ja rohttet govvenapparáhta rehpos eret.

Goržžis geinnodat joatkahuvvá oalle rámššasin joga ja Bihčosjávrri gátti mielde Bihčosjávrri ávdin- ja várrenstohpui.

Geinnodatmolssaeaktu 1: Loassojávrri bakte luotta nala

Jos it hálit johtit Kalohttageinnodaga mielde Gilbbesjávrris Háldái ja ruoktot, de geinnodahkii sáhttá beassat maid Loassojávrris. Mátki váldoluottas (E 8) Norgga bealde Didnojoga guora Loassojávrre bartii lea sulaid 11 km ja barttas lea sulaid 12 km Kalohttageinnodahkii. Meahcis dát gaska ii leat merkejuvvon. Gánnáha váldit mielde Norgga beale gárta Basevuovdi / Helligskogen 1:50 000.

Álkimusat Kalohttageinnodagas Loassojávrái beassá Vuopmegašjávrris čázádagaid davábealde. Bihčosjoga sáhttá rasttildit gálabáikkis, mii lea Rádjebearráigeahččolágádusa bearráigeahččostobu buohta. Vuopmegašjoga rastá ii leat šaldi, vaikko šaldi muhtin gárttain oidnonai.

Bihčosjávri - Háldi 12 km

Bihčosjávrri stobus Kalohttageinnodagas suorrana čuggestatgeinnodat Háldái, Suoma alimus várrečohkkii, mii ceaggá 1328 mettara allodahkii. Háldi geinnodagas s. 1,5 km oarjjás, Háldijávrri davvigáttis lea Hálddi boares ávdinstohpu sihke Hálddi ávdin- ja várrenstohpu. Háldi čohkas lea guossegirji, masa háldi vuolušteaddjit sáhttet čállit namaset.

Háldis sáhttá máhccat ruovttoluotta Gilbbesjávrái Kalohttageinnodaga mielde, Bihčosjávrri, Megonjávrri ja Guonjarjoga bakte. Jos ii hálit máhccat seamma geinnodaga ruoktot, beassá Gilbbesjávrái manni luoddagurrii maid Loassojávrri bakte.

Geinnodatmolssaeaktu 2: Háldi - Guolášjávri

Háldis sáhttá joatkit mátkki sulaid 10 km davás Norgga beallái Guolášjávrái. Háldi ja Guolášjávrri gaska ii leat merkejuvvon meahccái. Ovdal vánddardeapmái vuolgima gánnáha háhkat Norgga gártta Ráisduottarháldi 1:50 000. Fárrui ferte váldit maid kompássa.

Olles Háldi/Ráisduottarháldi lea rámšo alla eanadat, gos dálkkit molsašuvvet jođánit. Baifáhkka suhkkes sopmu sáhttá badjánit oatnelanbottus ja vearrámus dilis dat bistá máŋggaid diimmuid, juobe jándoriid. Obba sopmodálkkis sáhttá láhppot dalánaga vaikke vel livččiige hárjánan  dádjadeaddji. Somu dahje arvviid maŋŋá sámel- ja jeagelgeađggit leat árvitmeahttun njivlái ja njaláhasat. Sierra áittan leat eará viidosaš muohtadielkkut, mat geasuhit olbmo mahkáš geahppasat johtimii. Muohttaga bajildus lea goit váralaččat njaláhas dahje cuoŋu sáhttá beahttit olbmo vuolde. Goappát dilis čuovvumušat sáhttet leat sakka roasmmohuhtti. Guolášjávri - Háldi-geinnodat leage ávžžuhuvvon dušše oalle hárjánan vádjoleddjiide.

Mátketelefon gullo fal alimus eatnamiin. Suopmelaš operáhtoriidda fidne oktavuođa easkka Háldi girjji lahka dahje Ritničohka doarjjastivlli oidnosis.

Guolášjávrris beassá eatnangeainnu mielde Gáivuonbahtii ja ain Ivgubahtii, gosa lea geaseáigge Suomas linnjábiilaoktavuohta (matkahuolto.fi, suomagillii). Guolášjávrris lea mátki Gáivuonbahtii sulaid 30 km. Luodda lea seaggi ja báikkuid heittot. Oba mátki Guolášjávrris Gilbbesjávrái lea sulaid 120 km.

Háldi - Guolášjávri - Gáivuonvuovdi

Suoma beale Háldis sáhttá joatkit davás s. 2 km Norgga beale Ráisduottarháldái (1361 mdb.) ja ain ovddasguvlui Guolášjávrái (5 km). Norgga beale čohkas johtolat johtá vulos allodahkii 1326 ja das čuovvut buolžža davveoarjjás. Dán maŋŋá jorgalat oarjjás, mannat meattá allodaga 1176 nuorttabeale ja joatkit davás guvlui. Allodagat 898 ja 852 mannat máttabeale, ja daid maŋŋá johtolat joatkašuvvá davás ja boazoáiddi poartta čađa Guolášjávrri nuortageažis lean parkerensadjái. Eanadat lea juvvii ja gáibideaddji, arvin váttis johtit. Gánneha fuobmát, ahte dálkedilit sáhttet leat hástaleaddjit ja rievdat johtilit. 

Parkerensajis tuvrra sáhttá joatkit Gáivuonvuovdái juogo sáttogeainnu dahje duottaraláža mielde (omd Ruvdajávri-Gaskkamuš Áhkkejávri-Guolášjohka). Guhkkodat parkerensajis Paulanhytta rabas stohpui lea 14 km. Paulanhyttas johtá fiinna merkejuvvon bálggis (2 km) duođaid fiinna Gorži. Goržži šaldi manná 153 m alla ávžži badjel, das lea fiinna oainnus goržái, mii boršu vulos ávžái.

Goržžis tuvra sáhttá joatkit juogo historjjálaš Fossevegen mielde ávžži nuorttabeale Fossesvingena parkerensadjái (2 km) dahje mannat vulos ávžži oarjeravdda mielde boares ruvkeguvlui Stálljasavvonii ja das ain parkerensadjái (4 km). Goabbáge johtolat lea álki ja merkejuvvon. Sáttogeainnu Gáivuonvuovddis Guolášjávrái sáhttá vuodjit dábálaš biillain, muhto geaidnu sáhttá leat báikkuid hui fuones ortnegis.

Gáivuonvuovddis lea mátki vuona gáddái Biertavárrái s. 9 km. Skuvlabusset johtet gaskkohagaid. Biertaváris beassá juohke beaivve bussen Ivgobahtii (50 km), gos beassá geassit ja čakčat bussiin Gilbbesjávrái (50 km). Norgga beale busseáigetávvalat (tromskortet.no) ja Skibotn-Gilbbesjávri –áigetávvalat (matkahuolto.fi, suomagillii) gávdnojit olis lean čujuhusain. Gáivuonvuovddis beassá maiddái giddeshatti táksiin ruovttoluotta Gilbbesjávrái. Lassedieđut dás ja eará guovllu bálvalusain čujuhusas (visitLyngenfjord.com, dárogillii).

Bihčosjávri - Somášjávri 12 km

Bihčosjávrris aitosaš Kalohttageinnodat vuolgá nuorttas ja loktana Lovttogiellasa badjel. Geinnodat manná guovtti jávrráža gaskka ja joatkahuvvá Goapmajoga gáttiid mielde Somášjávrái. Goapmajoga gáttis lea Goapmajoga ávdinstohpu.

Váldegottiid ráje nalde 40 cm allosaš guppolat molsašuvvet norgalaččaid rádjegeađgemearkan. Čuohtenáre mettara Ráhpesjoga bajábeale fielttis Somášjávrris oarjjás lea Meahciráđđehus-Romssa (Statskog-Troms) stohpu (statskog.no, dárogillii).

Somášjávri - Čárajohka 36 km

Somáš geinnodat manná Čoalbmevákki nuortadavviravdda njealljejuvllatmáđija. Eanan leat álkit manahahtti muorahis duottar. Njealljejuvllatmáđijas earrána suorri, mii mohkkasa Čárajohkii. Jos dárbbaha lasi niestti, gánnáha vánddardit Sáhppái, mii lea Stuoragieddái doalvu asfáltaluotta guoras. Idjasaji gávdná sihke Sáhpis ja Čárájogas.

Čárajohka - Nedrefosstohpu stohpu 27 km

Čárajogas Kalohttageinnodat manna Ráiseanu guora Ráisvákki mielde. Eatnamiidda gullet šattolaš lastavuovddit, man dihte dealtásajiid lea váttis gávdnat. Báikkuid leat juovahagat gátti rádjái ja gaskkohagaid bálggis spiehkasta badjelii beahceguolbanii. Borge-čakčamánus issoras stuora váđotmiestagat váttásnuhttet johtima. Bálggis lea goit dihkkáduvvon ja vuhtto bures.

Ovdal vánddardeapmái vuolgima gánnáha dárkkistit čázi allodaga. Čárajogas ovddosguvlluid Ráisvákkis geinnodagas ferte rasttildit olu unna jogažiid, ja go jogat dulvet Ráiseanu guovlu sáhttá leat rámššas. Arvegesiid dehe álgogesiid dulvaáiggiid lea vejolaš, ahte oba Kalohttageinnodat oktan dihkáiguin lea čáze vuolde. Jos čáhci lea ilá badjin, gánnáha mannat Čárajogas Vuomádatstohpui badjelis váriid mielde. Doppe ii leat dihkkáduvvon geinnodat, danin Norgga guovllu gárttat Ráisduottarháldi ja Mollesjohka leaba dárbbašlaččat.

Vuosttaš golbma stobu Čárajogas bajás leat stáhta Statskog-Tromssa (statskog.no, dárogillii) stobut. Ansamukka stohpu lea golmma kilomettara sulaid Čárajoga bajás Ráiseanu nuppe bealde gáttis ja dat lea lássejuvvon. Sieimmastohpu (ut.no, dárogillii) lea maid Statsskg-Romssa stohpu ja dat lea Ráiseanu nuorttabealde. Eanu kalohttageinnodaga beale Rodhytta lea Statskoga lássejuvvon fuolahusbarta.

Kalohttageinnodaga guoras lea Mollesgorži, mii lea okta Eurohpa alimusain (269 m). Sulaid 2 km bajás lea Statskog-Romssa unna darfedáhkat Vuomádatstohpu. Sulaid 5 km geahčen Vuomádatstobus, Ráiseanu guoras oidno Stakarstobu darfedáhkki. Čuovvovaš stohpu lea Nedrefossstohpu (ut.no, dárogillii) ja dat lea 2 km bajás Stakarstobus. Eanu rastá beassá heaŋggošalddi mielde. Dákko sáhttá maid gizzut ceakkoávžži ravdda mielde bajás ovddošit ávževákki ollislažžan.

Nedrefossstohpu - Ráisjávri 30 km

Golbma kilomettara bajás lea Imogorži. Sihke ieš gorži ja oba birastahtti eatnamat leat Kalohttageinnodaga fiidnámus oaidnámušat! Bálggis goržái lea muhtin oassái ceakkus ja juovvái. Vánddardeaddji gánnáha leat várrugas, daningo eandalii arvin bálggis, mii manná ávžži nalde, sáhttá leat várálaš. Goržži maŋŋel eatnu golgá kilomettara veardde 50-75 m čiekŋalis ávžžis. Goržži bajábealde lea unna ávdinstoboš, masa čáhkaba idjadit guokte vánddardeaddji.

Bálggis loktana unnánaččaid vákkis bajás bálljásiidda, moalkkarda Ráisjávrái goike juovahagaid mielde ja spiehkasta gaskkas lagešvuovdái. Boazoaivvi ravddas bálggis manná jeakki ravdda. Gánnáha leat čalbmes, vai bálggis ii jávkka. Njárgajohka lea geinnodaga vaddáseamos báiki rasttildit – coages čázi áigge beassá stevveliiguin.

Ráisluobbala davágeahčen geinnodat gávvá ja manná Jalgesvári ja Áitevári gaskasaš ábi rastá ja ovttastuvvá njealljejuvllatmáđidjii Holvinvári ravddas. Čiekŋaljoga goappánai beale jeakkit leat heittodat vázzit, joga rastá beassá stevveliiguin.

Statskog-Romssa Ráisjávrestohpui (inatur.no, dárogillii) beassá go johtá joraheaddjis Liekkaščoru oarjjabeale. Stobus sáhttá mannat Guovdageidnui Biedjovákki ruvkke luotta mielde. Dalle mátki Guovdageidnui šaddá sulaid 40 km.

Ráisjávri - Guovdageaidnu 51 km

Dát gaska lea merkejuvvon oránsarukses moaladielkkuiguin lagežiidda ja geađgemearkkaide. Geinnodat manná Rivkkoža nalde ja jorgala Jeageloaivvi maŋŋel nuorttaslulás, Dealljádasa davvinjuni badjel ja das Majánašjávrri davvigátti bealde beassá Čunovuohpi duottarstohpui. Geinnodaga eatnamiin leat soahkevuovddit, suovkkat ja muhtin oassái dat lea jeaggái. Maiddái Čunovuohpi stohpui beassá Guovdageainnus biillain.

Geinnodat joatkahuvvá nu ahte dat manná lagešvuovddis Goaskinvári čohka badjel. Dasto jorgaluvvo nuorttas ja boahtit Ádjetjávrri ja Beahcegašvári davábealde Buletjávrái. Kalohttageinnodaga geahčebáiki lea Buletjávrri gohttenbáiki, gosa Guovdageainnu guovddážis lea mátki sulaid 2,5 km.