Maid Mallá luonddumeahcis sáhttá dahkat?
Vázzit merkejuvvon johtolaga mielde
Mallá luonddumeahcis beassá bievlaáigge johtit dušše merkejuvvon bálgá mielde. Bálggis mohkohallá duottarmeahcis: filttiin, jekkiin ja guolbaniin. Johtolaga mielde manadettiin šaddá rasttildit máŋggaid jogažiid ja juova. Johtolat heive beaivečuozáhahkan vánddardeaddjái, gii lea dábálaš álššaid nalde. Sihke dealttástallan ja meahccesihkkelastin lea luonddumeahcis gildojuvvon. Mallá bakte sáhttá joatkit vánddardeami Golmma váldegotti rádjemearkka lusa ja viidáseappot Ruoŧa ja Norgga stuoraduoddariidda.
Várdát lottiid
Mallá ja Gilbbesjávrre lottit leat árktalaččat ja earenoamážat. Geasset johttái addet eallámušaid duottarmarrasiid biellocizážat, vintánat ja juobe čierggesrastát sihká bálljážiid skáittit, láfolat ja bihčosat. Dálvet vánddardeaddji sáhttá álkit fuobmát girona ja ilosnuvvat rievssaha gipmeskeaikimis giđđamarrasiin. Giikkárastin Gilbbesjávrái sáhttá buktit áiccastaga árktalaš bárbmolottiin dego haŋŋáin ja skoarain.
Geahčadit oaidnámušaid ja oidnosiid
Mallá luonddumeahci okta oaidnámuš lea unnit Mallá váriin, man čohkkii doalvu vánddardanbálggis. Doppe rahpasa fiinna oainnus Gilbbesjávrái. Vánddardanjohtolaga guoras leaba maid Gihccegorži ja Golmma váldegotti rádjemearka. Lassidiehtu oaidnámušain.
Čuoigat fuolahuvvon láhttu mielde ja meahcis
Muohtagokčasa áigge lihkadeapmi meahcis iežas vuimmiiguin lea lobálaš. Njukčamánus miessemánnui luonddumeahci čađa Golddáluoktái manná fuolahuvvon čuoiganláhttu. Eará sajes duoddaris čuoigi šaddá dahkat iežas luottaid.
Oahpásmuvvat luonddudállui
Gilbbesjávrre luonddudállu addá ođđaseamos gežiid Mallá vánddardeapmái. Doppe sáhttá háhkat gárttaid maid Norgga ja Ruoŧa vánddardanbáikkiide ja oastit maid skeaŋkkaid ruoktot doalvuma várás. Luonddudálu vuođđočájáhus Skandaid ravddas muitala Gilbbesjávrre guovllu luonddus, geologiijas, elliin ja olbmuin.