Mallá johtolagat

Olbmot johtimin Malla luonddumeahci vánddardanmáđijas. Lea gaskageassi, soagit leat olles lasttas ja duohken oidnojit várit, main leat vel jasat.

Vánddardanjohtolagat ja bálgát

Johtolagaid vuolginbáikkit

  • Mallá bálgá sáhttá johtit Gilbbesjávrres Golmma váldegotti rádjemearkka lusa (11 km) ja máhccat seamma bálgá mielde ruoktot. Nubbi molssaeaktu lea mátkkoštit Gilbbesjávrres Golddáluktii Mallá-fatnasiin. Doppe sáhttá joatkit vácci Golmma váldegotti rádjemearkka lusa (3 km) ja viidáseappot Mallá bálgá mielde (11 km) Gilbbesjávrái.
  • Johtolagat gárttas (julkaisut.metsa.fi, suomagillii)

Merkejuvvon bálgát

  • Mallá bálggis, 11 km vuolgá Gilbbesjávrre gili davágeahčen parkerenbáikkis. Bálggis rasttilda dakkaviđe álgomátkkis Silisjoga nu ahte ceaggána fahkka duottarmarrasis. Moatti kilomettara vázzima maŋŋel duottarmarasavádat báhcá duohkái ja sáhttá johtit álkit duottarguolbanis. Unnit Mallá čohkkii earrána 2,5 km:a buohta doaresbálggis.

    Mallá bálggis manná ovddos boldnás duottarduovdagis unna láttožiid meaddel. Bálggis rievdá geađgábun ja álgá njoidosit loktanit alit Mallá guvlui. Gihccegoržži lahkonettiin eanan loktana ovdalaččas ja de galgá rasttildit bálgá áidna juovahaga. Gihccegoržži maŋŋel bálggis manná várrefielttis báikkuid suhkkes suovkka siste nu ahte luoitáda mieđaid mieđaid fas duottarguolbanii.

    Loahppajohtolaga guoras rávdnjás unnajogážiid rasttildeapmi lea álki dábálaš coahkečáziid áigge, muhto dulvveáigge rasttildeapmi gáibida juo eambbo. Maŋimus kilomettariid bálggis guorada boazoáiddi. Ovdal Guohkkemašjávrri bálggis mohkohallá ja luoitá marrasis. Guohkemašjávrái boađedettiin sáhttá spiehkastit Guohkkemašjávrri ávdin- ja várrehusstohpui dehe joatkit vel kilomettarbeale rádjemearkka lusa. Mallá bálggis lea oktasaš davviriikkalaš Kalohttageinnodaga oassi.

    • Bálvalusat: Mallá bálgá álggus parkerenbáikkis leat oahpistandávvalat suoma-, eŋgelas-, davvisáme- ja dárogillii. Mallá luonddumeahcis eai leat vánddardanbálvalusat. Guohkkemašjávrris lea ávdin- ja várrehusstohpu. Mallá-fanas johtala geaseáigge juohke beaivve Golddáluktii.

    • Guohkkemašjávrri ávdinstobu šilljobirrasis lean dolastallanbáiki lea doaisttážii eret anus (11.8.2023).

      Suodjalanguovlluin lea viggamuš beassat ribahis vánddardeapmái. Vánddardeddjiid vurdet buktit ieža iežaset ruskkaid eret meahcis. Mallá parkerenbáikkis lea Geaidnohálddahusa bázahuslihtti seahkálaš bázahusaid várás.
    • Oaidnámušat: Gihccegorži, Mallá (unnit čohkka), Golmma váldegotti rádjemearka
  • Reaisu Golddáluokta - Golmma váldegotti rádjemearka, 3 km álgá diibmobeale fanasmátkkiin árktalaš Gilbbesjávrre čađa. Fanasmátkkis sáhttá oiddošit Duoibala ja Barrasa duovdagiid sihke davábeallái báhci Mallá luonddumeahci Gihccegoržžiinis.

    Golddáluovttas bálggis joatkahuvvá álggu bonniid maŋŋel álkit jođihahttin ja dássedin rádjemearkka guvlui. Bálggis guorada Ruoŧa ja Suoma rádjeáiddi čáŋadettiin gaskkas dušše čiekŋaleappos marrasis. Loahppamátkkis bálggis manná Guohkkemašjávrre gátti mielde.
    • Bálvalusat: Golddáluovtta ja Golmma váldegotti rádjemearkka gaskkas eai leat vánddardanbálvalusat.
    • Oaidnámušat: Golmma váldegotti rádjemearka
  • Bálggis unnit Mallái, 7 km lea máhciid johtolat. Álgomátki čuovvu Mallá bálgá, mii vuolgá parkerenbáikkis. Moatti kilomettara vázzima maŋŋel geaidnogálba stuora luoddanan bákteláiggahaga buohta čujuha gurut gieđa guvlui ja de galgá jorgalit dan guvlui. Bálggis loktana dássedit ja easka loahppamátkkis loktanuvvo ceggoseappot. Mallá čohka nalde rahpasa áibmadas panorámaoainnus luksa guvlui.
    • Bálvalusat: Johtolagas eai leat dolastallanbáikkit eaige eará vánddardanbálvalusat.

Eará johtolagat

  • Golmma váldegotti ráji nalde sáhttá dollet maid Norgga ja Ruoŧa duoddariidda. Norgga ceakkočohkat Bárrás lea okta bivnnuheamos vánddar-dančuozáhagain. Merkejuvvon geassejohtoaga mielde beassá vácci Golddástohpui (ut.no, dárogillii)
    (3 km) ja das ain Bárrása vuollái Gáhppostohpui (ut.no, dárogillii) (14 km). Gáhppostobus johtolaga sáhttá joatkit Ruŧŧii Bealčánstohpui (svenskaturistforeningen.se, ruoŧagillii) (12 km) ja doppe Golddáluktii (14 km).
  • Golddástobus johtolatmolssaeaktun sáhttá válljet maid Mallá luonddumeahci oarjjabealde manni bálgá, man mielde beassá Gilbbesjávri-Ivgubahta -luddii kilomettara geahčái Norgga ja Suoma rájis.

Čuoiganjohtolagat

Mallá luonddumeahcis manná giđaid fuolahuvvon láhttu (11 km). Merkejuvvon láhttu manná maid Gilbbesjávrres Golddáluovtta bakte Golmma váldegotti rádjemearkka lusa (10 km). Láhttuide beassá ee. Gilbbesjávrre turistahotealla ja Gibbesjávrre vánddardanguovddáža gáttis. Guovllus leat maid eará fuolahuvvon láhttut ja oanehis čuovggahuvvon láhttu. Láhttut gárttas (julkaisut.metsa.fi, suomagillii).

Čuoigi jávrri alde johtán láhtus beaivvadahkan. Láhttu lea merkejuvvon alit soppiiguin. Duohken oidnojit várit main muohta.

Čáhce- ja meallunjohtolagat

Gilbbesjávrres sáhttá johtalit fatnasiin lupmosit, muhto suhkanfatnasiin ii gánnát vuolgit fávlái. Gilbbesjávrre gáddečázit heivejit jávremeallumii. Fatnasiid ja kanohtaid sáhttá várret guovllu fitnodatolbmuin. Lassidieđut Gilbbesjávrre luonddudálus.

Mohtorgielkámáđijat ja -sálahagat

Mallá luonddumeahcis lea gildojuvvon mohtorgielkkáin vuodjin. Gilbbesjávrres beassá spiehkastit Golmma váldegotti rádjemearkka lusa Victoria-máđija mielde. Victoria-mađija mielde gielkkáin vuodjin lea nuvttá. Eará mohtorgielkávuodjinsálahagain, mat leat Gilbbesjávrre lahka, lea máksu. Lassidieđut: sálahatgárttat (pdf, 1,1 Mt, eraluvat.fi, suomagillii) ja sálahatlobit (eraluvat.fi, suomagillii). Lobiid oaččut Gilbbesjávrre luonddudálus.