Piilola bálgá rávvagat ja njuolggadusat

Rávvagat Piilola bálgás johtimii

Dolastallan

Suopma

Sajusdola dahkan lea ollásit gildojuvvon meahccebuollinváruhusa áigge. Ávžžuhit geavahit virggálaš dollasajiid lávuid ja ávdinstobuid oktavuođas dahje ainjuo atnit ávkin boares dollasajis jus dakkár gávdno. Dánu geahpidit eatnamiid guorbama.

Norga

Badje-Báhčaveaijoga álbmotmeahcis dola bidjan lea lobálaš goike ovssiin ja rissiin dušše virggálaš dollasajiin. Sajusdola dahkan vuovdeeatnamiin lea gildojuvvon almmolaččat 15. njukčamánu – 15. čakčamánu gaskasaš áigge.

Ovddalgihtii ráhkkaneapmi

Suoma ja Norgga gaskasaš ráji rasttildeapmi

Schengen-riikkaid borgárat ja dat goalmmát riikkaid riikkaborgárat, geain lea orrunlohpi dahje visa Schengen-riikii, sáhttet rasttildit stáhta gaskasaš ráji friddja vácci, nu guhká go eai leat matge dávvirat maid galggašii duolluhit. Persovdnakoartta galgá sáhttit čájehit, jus nu gáibiduvvo, nu ahte persovdnakorta govain, ovdm. pássa, galgá leat mielde.

Mátketelefovnnaid gullon

Vaikko Suoma ja Norgga mátketelefonfierpmit gokčet viidát guovllu, de ollu sajiin Piilola bálgás mátketelefovdna ii gullo. Dárkkis mátketelefonfierpmi govčču iežat telefonoperáhtoris. Dasa lassin leat álo báikkit, main mátketelefovdna ii doaimma dahje doaibmá funet. Dalle sáhttá ábuhit dat, ahte manná birastahtti duovdagis badjelii jalges sadjái ja/dahje váldá telefovnna SIM-goartta eret heahteriŋgema boddii. Gánnáha maiddái váldit vuhtii dan, ahte sierralágan mátketelefovnnaid gaskkas leat gullonearut.

Dorvvolašvuohta

• Vásáhusa lassin dorvvolaš vánddardeapmi eaktuda fuolalaš tuvrra plánema ja guovllu dili guorahallama.
• Muitte guođđit almmuhusa aldiinat, du áigetávvaliin ja geinnodatplánain du ustibiidda ja lagamuččaide. Almmut maid vejolašvuođaid mielde geinnodat- ja áigetávvalrievdadusain. Ávdinstobuid guossegirjjiide lea maid buorre čálistit movt manná. Guovllu gádjunbálvalus lea láhkaásahusa mielde ordnejuvvon, ja dat fáhte heahteguovddáža bokte. Ama almmuhat go leat joavdan ruovttoluotta, amas ohccit almmuhuvvo duššiid dihte. Gádjunbálvalus bidjá rehkega duššas ohcamiin. Muitte ahte telefonnummár, gosa heahtedilis galgá vuosttamužžan galgá riŋget, lea 112!
• Giđđadulvvit ja daid lassin geasi ja čavčča garra arvvit loktejit čázádagaid čázeoaivvi, ja jogaid rasttildettiin galgá dan váldit vuhtii.

Biergasat

• Meahcis dárbbaša áššáigullevaš vánddardanreaidduid: kártá, kompássa, tealtá, dálkái heivvolaš gárvvut, oađđinseahkka, vuošši ja doarvái niesti. Rivttes ja doarvái ollu biergasat ja vánddardanvásáhus sihkkarastet tuvrra lihkostuvvama.

Jagiáiggit

• Muohta suddá guovllus miessemánu loahpas.
• Geassi joavdá geassemánu beallemuttus, muhto ihkku sáhttá buolaštit vuorddekeahttá.
• Mihcamáraid mielde bohtet maid čuoikkat. Čuoikaáigi, goas čuoikkat, muohkirat, boarut ja hilažat leat eanemusat, bistá borgemánu loahpa rádjái.
• Čavčča hearvás ivnnit dahje ruški lea čábbámus čakčamánu álggobealde ja luonddu ivdnečájálmas bistá čakčamánu lohppii. Ruški áigodat ja man garra ivnnit leat, boahtá ijaid čoaskumis ja geasi arvemeari mielde. Sáhttá geavvat nuge, ahte čakčadálkkit bossot sogiid lasttaheapmin ovdal oba ivnnit leat álgán čuovgatge.
• Vuosttaš muohta finiha eatnamis čakča-golggotmánus, ja bissovaš muohtagovččas gokčá eatnama golggot-skábmamánus- jagis jahkái earáladje.
• Eanemus áigeguovdil dieđu eatnama dilis oažžu Luondduguovddáš Siiddas ja Bioforsk Svanhovdista.

Sesoŋŋaáiggit

Piilola bálgás lea vánddardeaddjit hárvvet olles geasseáigge – gii vánddarda, gii guolásta dahje murje. Olmmoščorain ii sáhte hupmat, muhto mihcamáraid áigge borgemánu radjái ja ruški áigi leat bivnnuheamos vánddardanáiggit.