Eatnamat leat min mánát – Etikeahtta sápmelaččaid ruovttuguovllu luonddus lihkadeaddjái
Sápmelaččaide ja sin árbevirolaš ealáhusaid hárjeheami eallineaktun lea álo leamašan luonddu suvdilis geavaheapmi. Luondu ja eana leat leamašan sápmelaččaid ealiheaddjit. Guolásteamis ja meahcásteamis eai árbevirolaččat leat ávkkástallan dakkáraš vugiid ja bivdináiggiid, mat dagahivčče mihtilmas nuppástusaid guolle- dahje fuođđonállái. Eanageavaheapmái laktáseaddji ealáhusat hábmejit ávnnaslaš vuođu sápmelaččaid kultuvrii ja identitehtii ja bajásdollet sápmelaččaid ruovttuguovllu eallinfámolašvuođa, sámegiela, árbevirolaš dieđu, luonddugaskavuođa, sámekultuvrra searvvušlašvuođa ja sámeduoji.
Sápmelaččat leat Eurohpá uniovnna guovllu áidna álgoálbmot. Sápmelaččaid álgoálbmotstáhtusa lea nannejuvvon Suoma vuođđolágas jagis 1995. Sápmelaš doabamáilmmis olbmo, luonddu ja giela eai earut nubbi nuppis. Sápmelaččaid árbevirolaš ássanguovllu Suomas, Norggas, Ruoŧas ja Ruoššas gohčodit Sápmin.
Sámegielat leat oktiibuot logi, main ovcci hállojuvvojit ain Suoma, Ruoŧa, Norgga ja Ruošša guovlluin. Suomas dain hállet golmma; anárašgiela, nuortalašgiela ja davvisámegiela.
Sápmelaččaid árbevirolaš ealáhusat leat boazodoallu, guolásteapmi, meahcásteapmi, luonddubuktagiid čoaggin, sámeduodji ja daid modeardna hárjeheami hámit. Árbevirolaš ealáhusat leat sámekultuvrra vuođđu.
Suomas lea lágain meroštallojuvvon sápmelaččaid ruovttuguovlu, masa gullet Eanodaga, Anára ja Ohcejoga gielddat ja Soađegili gielddas Sámi bálgosa guovlu. Meahciráđđehusa hálddašan luondduváriid dikšun, geavaheapmi ja suodjaleapmi heivehuvvo oktii sápmelaččaid ruovttuguovllus nu, ahte sámekultuvrra hárjeheami gáibádusat dorvvastuvvojit.
Leat liggosit bures boahtán sápmelaččaid ruovttuguvlui. Mii háliidit muitalit dutnje, mo sáhtát vuhtiiváldit sápmelaččaide dehálaš áššiid jođedettiinat luonddus.