Gyrodactylus salaris lea dábálaš luosaid náhkkegieraluhtehas oba Suomas earret Sámi davviguovlluid. Luhtehas lea sulaid 0,5 mm guhkkosaš, ja danin dan ii sáhte fuobmát dušše čalmmiiguin. Luhtehas njoammu luossaveajehiid náhkkegierragii ja vevssiide bastilis ávnnjaldagaiguin. Náhkkegierraga boradettiinis luhtehas nádjá dasa unna hávážiid ja dainna lágiin dávddat leat bahát njoammut luossaveajehii.
Suomas luhtehasa leavvanviidodaga rádjin lea Másealggi čáhcejuoga. Luhtehas ii váikkut vahátlaččat Másealggi lulábeale, Nuortamerrii luoiti jogaid luossaveajehiidda iige eará luossaguliide. Atlántta mearraluossamáddodat ii leat vuogáiduvvan eallit luhtehasain, ja nube go luhtehaš beassá Jiekŋamerrii luoiti luossajogaideamet, dat sáhttá jávkadit Atlántta mearraluossamáddodaga ollásit moatti jagis. Luhtehaš buozaha dušše Atlántta mearraluosa, muhto dan dávdamearkkahis guoddin sáhttet leat earáge guolit. Norggas luhtehaš lea gahčahan Atlántta mearraluossamáddodaga sulaid 40 johttiguollejogas. Soahppilis diliin luhtehas lassána hui jođánit: ovttaskas luhtehas sáhttá mánus buvttadit juobe 5 miljovnna ođđa luhtehasa. Luossaluhtehas bastá lassánit maid girjeluosa, rávddu, hárre ja dápmoha náhkkegierragis.
Gyrodactylus salaris -luossaluhtehas ii leat vel beassan leavvat divrras luossajogaideamet, mat luitet Jiekŋamerrii.
Eastadandoaibmabijuide galgá álgit, go guolásteaddji
- rasttilda Másealggi čáhcejuohkama (linnjás Bohkká-Tankavárri-Suoločielgi)
- fitná Norggas dehe máhccá doppe
- fitná Ruoššas Suoma lagašguovlluin dehe máhccá doppe
- sirdása bajábealde máinnašuvvon Jiekŋamerrii luoiti johkaguovlluin čázádagas nubbái. Másealggi davábeale Sápmi juohkása njealji stuora (Deanu, Njávdán-, Báhčaveai- ja Duollánjoga čázádatguovllut) ja guovtti unna čázádatguvlui (Uutuajoki ja Kautajoki čázádatguovllut).
Čuovvovaš rávvagiid čuovvumiin luhtehasa viidun eastaduvvo
Buot guolástanbiergasiid ja -gaskaomiid (fanas, kanohtta, sáppahat, stákkut, rulla, vuokkat, hoavat jna) galgá desinfieret ovdal go sirdása nuppi čázádahkii
- goikademiin
- jándor + 20º C:s lieggasis, galbmasis ja láktasis guhkit
- diibmu + 60º C:s sávnnjis
- dehe galmmihemiin
- jándor -18º C:s gálmmihanskábes
- dehe desinfieremiin
- desinfierenstašuvnnas (ovdamearkkadihte Anára guollehámman, Anára Neste-bensiidnastašuvdna, Sevetin Baari Čeavetjávrris, Deanu dutkanstašuvdna Ohcejogas). Norgga beallái rasttildettiin dárbbašuvvo desinfierenduođaštus, mii čállojuvvo Anára Neste-bensiidnastašuvnnas.
Ale goassige luoitte čoallunčáziid dehe -bázahusaid nuppi čázádahkii. Hávdát čoallunbázahusaid eatnamii, vai lottit eai beasa njoammudit luhtehasaid.
Fuolat, ahte fatnasa bilsečáhci dehe mohtora čoaskudančáhci ii beasa sirdáseami oktavuođas nuppi čázádahkii. Ale maid luoitte ássanvovnnat dállodoalločáziid čázádagaide, muhto njamat čázi doarvái guhkás gáttis.
Ealli dehe jápmán seakteguoli atnu lea gildojuvvon oba Njávdánjoga čázádatjogas sihke Meahciráđđehusa lobiin guolástettiin Anára, Eanodaga ja Ohcejoga gielddaid guovlluin. Boahtteáiggis seakteguliid atnu gildojuvvo buot čáziin, mat luitet Jiekŋamerrii.
Buot ealli guliid sirdin eará sajes Suomas Deanu, Njávdán-, Báhčaveai- ja Lohttujoga čázádatguvlluide lea eandalii gildojuvvon. Seamma ládje lea gildojuvvon ealli guliid sirdin Báhčaveai-, Lohttu- ja Juvdujoga guovllus Deanu ja Njávdánjoga čázádatguvlluide.
Váldde vuhtii, ahte Norgga bealde dárbbašuvvo guollebivddu várás guolástanbiergasiid desinfierenduođaštus.
Lassidieđut luossaluhtehasas: