Soabbada oaidnámušat

Náttašduottar

Čuvgesruksesivdnásaš skábmaáiggi dálvegovva guhkkin govvejuvvon čohkalas duoddariin, Nattasiin. Ovddabealde muohtanaga muorat.

Náttašduoddara čohka alážat leat hámi dáfus sakka earáláganat go Koilliskaira eará duottarčohkat, main lea viehka jorba aláš. Duottarduovdaga beassá hervvošit Pyhä-Nattanena (508 m) alážis, gosa sáhttá gakcut merkejuvvon johtolaga mielde. Alážis lea hui várddus nuorttasdavás Náttašduoddara čohkaid guvlui. Dasttán Pyhä-Nattanena vuolábealde lea meahcceláttu Sukkulalampi, man sáhttá hervvošit alážis. Dobbelis oidno viiddis oktilaš UK-álbmotmeahci duottarguovlu.

Alla geađgás čoarris rahpasa oainnáldat vulos stuora jávrriide ja viiddes vuovde-jeaggeduovdagii.

Lullin leabbá Soabbatjávri guovdu jeaggeguovllu ja ovttastuvvá Lokka dahkujávrái. Lokka dahkujávrri nuorttabealde sáhttá áicat soames dálu, mat gulle ovdal dahkujávrri huksema Mutenia gillái. Mutenia gilli lei Soabbada okta gilážiin. Dán áigge Mutenia gilis lea vel soames visti, mat leat Kemijoki oy:a oamastusas. Mutenia gilli lea bumme duohken iige dasa sáhte friddja oahpásmuvvat.

Ovddabealde geađgebákti, vuollin vuovdi, guhkkelis hápmárastet moadde čohkalas duoddara ja daid duohken stuora čáhceviidodagat. Balvvaide sáhttá measta olahit.

Maiddái Terävä-Nattanena alážis (544 m) lea hui várddus biraslundui. Buot áibmadeamosin duovdagis oidnojit UK-álbmotmeahci duoddarat dego Sokosti ja Ukselmapää. Terävä-Nattanenii beassá Finnmárkkubálgá mielde.

Torat

Pyhä-Nattanena alážis čalbmái čuhcet stuorra bávttit, moanaid mehteriid allosaš torat. Torat leat riegádan, go granihtta lea laiggadan beanta. Ártegishápmásaš torat ledje dolin bassi bálvvosbáikkit ja olbmot jurddašedje ahte, dat ledje ee. ipmilsivdnádusaid viesut.

Čuvgesrukses ráktolágán geađgi gearddádagaid mielde, báktemáddagis šaddet moadde daŋasbovnna ja birra ránes geađggit, main jeagelgovččas.

Náttašduoddara rukses granihtta

Náttašduottar lea Soabbada luonddumeahci váibmosis. Náttašduoddara alážat badjánit badjel 500 mehtera allodahkii ja oidnojit logiid kilomehteriid duohkái. Náttašduoddara čohka alážiid ii jiekŋaáigi beassan jorbet seammaláhkai go UK-álbmotmeahci duottarčohkaid. Suoločielggi duottarráidu gullá nu gohčoduvvon Peräpohjola granulihttaavádahkii, man geađgešlájat leat alla temperatuvrra ja deattu dihte riegádan eanaš eanavuođu sedimeanttain. Náttašduottar fas lea čohkiidan rukses granihtas, Peräpohjolas hárvenaš granihttašlájas.

Granihtta lea nu gohčoduvvon čiekŋalisgeađgi ja dasa gullevaš sierra geađgešlájat leat riegádan magmas moanaid kilomehteriid čikŋodagas. Granihttašlájat, maiddái Náttašduoddara rukses granihtta, leat garraseappot go granulihttaavádaga vástideaddji geađgešlájat. Ná jiekŋaáiggi loahpas guovllu gokčan jiekŋagovččas ii bastán liktet Náttašduoddarii gullevaš guhtta čohka seamma jorbbasin go eará duottarčohkaid Koilliskairas. Náttašduoddara granihtta lea laiggadan máŋgga sajis oinnolaš toraide, mat leat dán guovllu oaidnámuššan.