Áššehasbálvalus ja oahpisteapmi

Boradeapmi, málesteapmi ja nisttiid háhkan

Daŋaseatnamis čohkkájeaddji olmmoš bajida gievnni lohki metálladoaŋggaiguin. Gievdni lea metállalihti nalde. Govas oidno muorragohppu, náhkkeseahkka ja oránša dipmabohcci, man nubbi geahči lea gitta metállalihtis.
 

Dolastallansajit, gámmet ja vuoššangoavddit

  • Hahpatjávrri dolastallanbáihki.
  • Hahpatgeavgŋá, Ađačieskama, Saunakoski ja Gállotguoikka lea lávut.
  • Skáidejávrri ja Skiehčarasjávrri (Skiečârâsjävri, anárašgillii) goahtelávut.
  • Vaišjoga goahti  

Davvi-Sámis, stáhtaeatnamiin, Meahciráđđehus diktá bidjat dola eatnamii gahččan rissiin ja ovssiin almmá sierra lobi haga. Gánnáha geavahit boares dolastallanbáikki, go gávdná dakkára.

Dolastallan meahccebuollinváruhusa áigge lea gildojuvvon maiddái dolastallanbáikkiin. Mátkevuoššana gal oažžu geavahit.

Juhkančáhci

Guovllu čázit jugahit dábálaččat. Golgi čáhci lea buoret go orru čáhci. Juhkančázi gánnaha goittot vuoššat geassit báhkaid áigge.

Nissonolmmoš guoggut jogaža gáttis ja deavdá rukses juhkanbohttala.

Bázahusfuolahus

  • Meahcceguovllus vánddardeaddji galgá čuovvut čorges vánddardeami prinsihpa: vánddardeami áigge čoggon hádjoskeahtes ruskkat buktojuvvojit eret meahcis ja sirrejuvvojit.
  • Guovllu ođđasitatnobáikkit leat ávdinstobuid ja goahtelávuid oktavuođas. Dolastallanbáikkiin leat ruskalihtit.
  • Loga lasi čorges vánddardeamis.

Hivssegat

Meahcceguovllus lea juohke dolastallanbáikki, lávu ja ávdinstobu oktavuođas goikehivsset.

Idjadeapmi

Dealttástallan ja lávut

Vánddardeaddji oažžu cegget tealttá juohkehačča vuoigatvuođain vuogas sadjái meahcceguovllus. Tealtá dahje eará idjadanreaiddut galget leat fárus, vaikko jurdda livččiige idjadit ávdinstobuin. Vánddardeaddji ávžžuhit idjadit dolastallanbáikkiid, lávuid ja ávdinstobuid lahkosiin dahje boares tealtásajiin, amas eana gollat.

  • Lávut leat Hahpatgeavgŋá, Ađačieskamis, Saunakoskis ja Gállotguoikkas.
  • Skáidejávrris ja Skiehčarasjávrris leat goahtelávut.

Vánddardeaddji čohkká dealttá guoras duoddaris trangia iežas ovddas. Duogážis oidno duottarjávri ja bálljáš.

Ávdinstobut

Meahcceguovllus leat guhtta ávdinstobu, mat leat Čeavetjávri-Buolbmátjávri-vánddardanjohtolaga guoras.

  • Issátjávri lea Issátjávrri máttaoarjjageažegáttis.
  • Ruossajávri lea Ruossajávrri máttanuorttageahčen luoiti ádjaga nuorttabeale gáttis, 100 m jávrris.
  • Huikinjohka lea Huikinjogas sullii 500 m davás láddoža gáttis sullii 100 m vánddardanjohtolagas.
  • Čárajávri lea Čárajávrri nuorttabeale gáttis.
  • Čuomasjávri lea Golmmešoaivi-rádjeduoddara davveoarjjabealde leahkki Čuomasjávrri davábeale gáttis.

Vánddardeaddji čohkká hirssain huksejuvvon ávdinstobu ovddabealde olgoráhpáid nalde ránsel guorastis.

Láigostobut

Gálddoaivvi meahcceguovllus leat njelja láigostobu, mat buot leat guovllu máttanuorttageahčen Njávdánjoga lahkosiin.

  • Silisjohka
  • Ađačieskan lea Ađačieskan-láddo gáttis Njávdánjoga máttabealde, johkii lea 500 m.
  • Saunakoski lea Njávdánjoga máttabeale gáttis Saunakoski niskkis.
  • Guošnajohka lea Vuollevári vuolde Njávdánjoga máttabeale gáttis.

 

Mátkkoštanbiillat ja -vovnnat

Mátkkoštanbiillaid ja -vovnnaid sáhttá parkeret geaidnohálddahusa parkerensajiide. Lahkosiin leat fitnodatolbmot, geain leat bálvalusat mátkkoštanbiillaide ja -vovnnaide.

Idjadeapmi lahkosiin

Lahkosiid idjadanvejolašvuođaid birra sáhttá gulaskuddat Ohcejoga (exploreutsjoki.fi) ja Anára gielddaid turistainfoin.

Lihkadanlápmásiid bálvalusat

Guovllus eai leat bálvalusat lihkadanlápmásiidda. Davvi-Sámi luondduguovddáš ja Sámemusea Siiddas sáhttá lihkadit juvlastuoluin. Siiddas lea inva-wc ja olgomuseaguovllus sáhttá lihkadit geasi áigge veahki veagas.

Eará bálvalusat lahkosiin

  • Meahcceguovllu davábealde Ohcejogas (exploreutsjoki.fi) leat valjis bálvalusat: borramuš- ja seahkalasgálvogávppit, dearvvasvuođaguovddáš, poasta, stáhtavirgedálut ja prográmma- ja idjadanbálvalusaid fálli fitnodatolbmot. Maiddái Njuorggámis leat buorit bálvalusat.
  • Meahcceguovllu máttabealde Čeavetjávrris lea idjadanbálvalusat, Njávdámis (Čeavetjávrái 30 km) leat borramušgávppit.
  • Anáris borramušgávppis leat dálkkasskáhpet.
  • Lagamus bensenstašuvdna guovllu máttabealde lea Njávdámis, 30 km Čeavetjávrris, ja guovllu davábealde Ohcejogas ja Njuorggámis.
  • Táksefitnodatolbmot leat Čeavetnjávrris, Njávdámis, Ohcejogas ja Njuorggámis.
  • Biilasirdinbálvalusaid sáhttá gulaskuddat tákse- ja turistafitnodatolbmuin.